Čaj černý, zelený i bílý pochází ze stejné rostliny, které se jmenuje camillia sinensis. Rozdíl mezi druhy je pouze ve způsobu oxidace, které ovšem ovlivňuje i vlastnosti čaje. Zelený čaj je po sběru vystaven vysoké teplotě, aby se zabránilo oxidaci. U čaje černého je to přesně naopak. Díky tomu si také své aroma uchovává několik let, kdežto telený jej ztrácí během jediného roku.

V jeho domovině, tedy v Číně, znají černý čaj pod názvem červený (u nás bychom tento výraz použili spíše pro rooibos). V Mongolsku, na Sibiři a v Tibetu byl tento druh čaje používán jako platidlo, zásluhou již zmíněného aromatu. Jednu dobu byl také používán jako barvivo pro látku, které používali chudí obyvatelé, kteří si nemohli větší kvalitu dovolit.

V tomto čaji je obsažen hlavně kofein, který je totožný s tím obsaženým v kávě, ale působí v některých věcech jinak, což způsobují další látky v čaji. Jak je známo má tedy povzbudivé účinky. Jen málokoho by napadlo, že zelená varianta čaje, která je označována za tu zdravější, má vyšší obsah této povzbudivé látky. Její finální množství ale závisí na době luhování, kteří je u čaje černého delší. Díky obsahu třísloviny, které na sebe kofein vážou, se uvolňuje pomaleji a delší dobu.

Snižuje riziko rakoviny, podporuje imunitní systém a zkvalitňuje stav cév. Stejně jako zelený pomáhá rozpohybovat metabolismus a spalovat tak nezdravý uložený tuk. Dopřávejte si jej také při nachlazení, protože rozšiřuje průdušky a vám se tak bude lépe dýchat a vykašlávat. Abyste všech těchto účinků dosáhli, sáhněte po opravdu kvalitních čajích na místo těch levných ze supermarketů. I když si trochu připlatíte, dlouho vám vydrží, protože kvůli vysoké kvalitě není na přípravu potřeba velkého množství. Pokud možno čaj neslaďte bílým cukrem. Jestli si ale nedokážete sladkou chuť odpustit, šáhněte po nějaké zdravější variantě, třeba medu.