Dlužník fahd.cz – slovo, nepatřící zrovna mezi top deset nejoblíbenějších. Samotný výraz vyznívá z první dobré negativně, samozřejmě. Nicméně, položme si základní otázku, jež je pověstným jádrem pudla právě v rámci užívání tohoto označení: Jde nebýt dlužníkem? Vážení všichni, nejde. Magicky nepříjemný výraz svou podstatou může odpuzovat, i když v jistém slova smyslu pod něj spadáme všichni. A vždy budeme, mj. ve významu slova v obecné rovině. Stáváme se jimi v podstatě ihned po vkročení do „systémů“ světa, v němž žijeme. Tím je myšleno jeho naplnění nikoliv jen v užším významu, tj. v otázce financí. Tak například mateřská školka, hned tam vše může začít. Vaše malá kamarádka či kamarád se obětují a hrají si s Vámi radši než s jiným kamarádem nebo kamarádkou z kolektivu. No a nedlužíte-li jim pak opětování hry hned na druhý den? A co okřídlený dluh vůči společnosti, ve které žijeme a spoluutváříme ji? No, filozofovat nad samotným pojmem lze určitě široce, a to jak s užitím termínů z psychologie či i z dalších vědeckých oborů. Pokud se však přesuneme do oblasti našeho materiálního zabezpečení, tedy do světa peněz, narazíme na ustálená pravidla, už hodnou řádku let psanými normami, zákoníky. A nabytí samotného statusu dlužníka zde? Vězte, že to bývá stejně jednoduché jako v té školce. Přijdete k němu jedna dvě a většinu lidí provází tenhle titul dost poměrnou část jejich života.
Prostě v dnešním světě existuje víc lidí, co si půjčit musí. Víc, než minoritní skupinka lidí mající výhodu narození se do poměrů, které setkání s tímto označením vylučují ihned od počátku.
Nemusí však nutně jít o zátěž, která Vám prohloubí vrásky. Titul dlužníka získáváte totiž již ve chvíli, kdy například podepisujete smlouvu o půjče. V rámci finanční gramotnosti jistě víte, že takový krok musíte mít dopředu dobře spočítaný, a že zmiňovaný status je vlastně vítaným – protože například bez hypotéky byste prostě nebydleli.